strigona-blog: TIKAL – Město hlasů

Plánek Tikalu

17°13´01´´ N;
89°37´23´´W;

Na počátku slávy města Tikal stála malá usedlost, ležící v oblasti El Peten na severu Guatemaly. V té době (cca 500 př. n. l.) bylo nejdůležitějším městem oblasti sídliště El Mirador, vzdálené 65 km severně, jehož vliv však postupně upadal. Velký rozkvět Tikalu nastává v prvních třech stoletích našeho letopočtu, město čítalo asi 3.000 budov a mělo rozlohu zhruba 20 km čtverečních.

V blízkosti Tikalu se nalézalo i druhé sídlište – Uaxactún – vzdálené pouhých 23 km, se kterým Tikal vedl neustále boje o politickou a ekonomickou nadvládu nad přilehlým územím. Síly obou měst byly velice dlouho vyrovnané, avšak roku 378 n. l. uzavřel Tikal politické a válečné spojenectví s dalšími velkými městy Mesoameriky (Kaminaljuya – dnešní Guatemala City a Teotihuacán – město v blízkosti dnešního Mexiko City), čímž získal převahu nad Uaxactúnem. Uaxactún byl podroben a již nikdy nedosáhl původní velikosti ani významu.

Chrám č. 4

Není zcela jasné, proč si staří Mayové vybrali k vybudování města právě toto místo. Tikal je sice mírně vyvýšen nad okolní krajinou (kolem 230m n. m.), ale nemá vlastní zdroj pramenité vody. Voda byla za období dešťů sváděna do ohromných rezervoárů, jejichž pozůstatky mužeme spatřit ještě dnes. Město se postupem času rozrůstalo, v šestém století n. l. ho obývalo zhruba 100.000 lidí, ale v téže době byl Tikal pokořen vydáleným Caracolem (město na území dnešního Belize). Význam města vzrostl ještě jednou a to za vlády Lorda Čokolády (Ah Cacau). Definitivně bylo město opuštěno kolem roku 900 n. l. a po odchodu lidí jej pohltila džungle.

Chrám č. 1 - Jaguáří chrám

Kusé zprávy o existenci tohoto města přinášejí v pozdním středověku bratři Františkáni, procházející touto oblastí, na své znovuobjevení však Tikal musel počkat až do roku 1848. V tomto roce vyslala do oblasti výpravu Guatemalská vláda. Od roku 1979 je Tikal kulturní památkou zapsanou na seznamu UNESCO. Mezi ruinami můžete chodit dlouhé hodiny a naslouchat hlasu času. V rozlehlém komplexu se nachází sedm pyramid, na šest z nich je možno vystoupat a kochat se pohledem na okolní krajinu.

Chrám č. 2 - Chrám masek

Mayští stavitelé používali kamenné kvádry, které byly perfektně otesány a spojovány maltou. Přestože Mayové stavěli bez použití železných nástrojů, bez pomoci tažných zvířat či znalosti kola, dokázali využívat techniku vázaného zdiva. Pyramidy byly orientovány podle světových stran a délka jejich stěn je shodná. Chrámové budovy mají různě dlouhé stěny a bývá akcentováno vstupní schodiště.

Na centrálním náměstí se nalézá Jaguáří chrám (chrám č. 1), který není pro veřejnost přístupněn. V jeho útrobách na úrovni základny byla pravděpodobně hrobka Lorda Čokolády. V pohřební komoře byla uložena lidská kostra, obklopená předměty z jadeitu, perel, mořských mušlí a větší množství keramiky.

Protilehle této pyramidě se nachází Chrám masek (chrám č. 2), na který je možno vystoupat. Z jeho vrcholku vidíme celé náměstí, severní komplex a centrální akropoli. Centrální akropole byla obytnou čtvrtí vyhrazenou šlechtě a bylo zde také sídlo administrativy. Severní nekropole pak sloužila jako pohřebiště pro bohatší vrstvy obyvatelstva. Mrtví byli ukládáni do kamenných sarkofágů a obklopováni šperky a nástroji. Máyové veřili v reinkarnaci a vývoj lidské bytosti díky zkušenostem, které vtělováním získávala.

Nejvyšším bodem Tikalu je pyramida č. 4, vysoká téměř 70 m. Její vrchol se nalézá nad okolní džunglí a po výstupu se nabízí nádherný pohled... moře zeleně a vyčnívající vrcholy pyramid, to vše doplněno křikem ptáků a opic.