Bolest druhých nám pomáhá nést naši vlastní. Goethe
Blíží se opět zimní Slunovrat - nástup astronomické zimy. Slunce vstoupí do znamení Kozoroha, avšak od tohoto okamžiku počíná příprava na opětovné zrození, které se viditelně uskuteční, až vstoupí Slunce do znamení Berana.
Oslavy Slunovratu jsou velice staré. Podle staré germánské tradice nastává "Solstutium" - období, kdy Slunce setrvává v klidu. Seveřané však nepočítali dny, ale noci, proto se mluvilo o "dvanácti nocích". Teprve, když se dá Slunce opět do pohybu, mají lidé důkaz, že síly Světla zvítězily. Pak byly oslavovány severské vánoce zvané "Joel". Dvanáctá noc po 25. 12. připadá na svátek Tří králů. V oblasti Švédska se toto období nazývá "blažený čas", v části Maďarska ho nazývali "svátek plných břich".
 |
| Mithras |
Egypťané, Syřané, Řekové a Římané slavili 25. 12. svátek narození boha světla, pravdy, udržovatele zákona a řádu - Mithry (byl chápán jako personifikace plodivé síly tepla a světla). Nejstarší známé vyobrazení tohoto boha je staré asi čtyři tisíce let, ale sám bůh byl uctíván asi od 7 - 6. stol. př. n . l. Podle Avesty měl tisíc uší, deset tisíc očí a žil beze spánku. Tento den se nazýval "dies natalis Solis invicti" (den zrození nepřemožitelného Slunce).
Do dnešních dnů se zachoval zvyk, zavěšovat do našich obydlí snítku jmelí (polarita mužská, signatura Slunce, živel oheň). V magických rituálech se používalo jako prostředek proti uhranutí, blesku a nemocem. Při trhání se však nesmělo dotknout země a muselo být uříznuto jediným máchnutím zlatého srpu.
I další symbol Vánoc nás upozorňuje na staré rituály. Vánoční stromek je analogický se stromem světa nebo života. V německých krajích se zavěšoval za špičku ke stropu, aby se mohl otáčet. Těmto zavěšeným stromkům se říká "svět", "nepokoj světa" či "nebesa". V Rakousku se stromek zdobí pouze červenými jablky, svíčkami a pečivem. Tak je připomínána germánská bohyně mládí Iduna, zlatá jablka ze zahrady Hesperidek, ale i drahokamy, které zdobily babylonský a japonský strom života.
 |
| Perchta von Rosenberg (1429-1476) |
Dvanáct nocí na přelomu roku je nejtemnějších a nejdelších v celém kalendářním roce. V těchto nocích mají démoni a duchové největší vliv. Krajinou táhne "divá jízda" či "divé vojsko", vzduchem svistí Perchta (Bílá paní). . . Není neobvyklé, že lidé připravovali duchům vánoční večeře, aby si je udobřili.
Křesťanské Vánoce a s nimi spojený svátek narození Krista, je v současnosti spojen s datem 24. - 26 . prosince. Nebylo tomu tak vždy. V roce 354 přesunula církev datum Jeho narození ze 6. ledna na 25. prosince, aby přetáhla příznivce Mithrova kultu, který se s římskými legiemi rozšířil až do Británie a konkuroval tak mladému křesťanství.
-------------------------------------------------------------
Prameny:
ZVEROKRUH A LIDOVY ROK, Iso Karrer, Eugenika, 1998
MAGICKE ROSTLINY, Scott Cunningham, Volvox Globator, 1994ENCYKLOPEDIE BOHU, Michael Jordan, Volvox Globator, 1997
-------------------------------------------------------------
Tento text byl poprvé publikován v roce 2002 na http://www.rota.cz. Po zániku této stránky jsem ho přemístila na mou současnou domovskou stránku http://www.horevklub.org/.
