Chaldejci byli jedni z nejstarších obyvatel Babylonu, kteří zachovávali podobné kasty jako egyptští kněží. Ti byli určeni k bohoslužbám a po celý život se věnovali pouze rozvoji moudrosti, největšího věhlasu však dosáhli v astrologii. V okruhu jejich zájmu byly však i jiné věštecké praktiky. Uměli předpovídat budoucnost podle letu ptáků, vykládali sny, očišťováním a obětmi se snažili odvrátit neštěstí, a naopak přivolat štěstí...Znalost těchto umění se předávala od otců k synům a tito vyvolení byli oproštěni od všech ostatních povinností vůči státu. Díky tomu, že je učení předáváno z otců na syny, nevzniká v tomto uspořádání žádná rivalita, a mohou se bez závisti naučit všemu, co se jim hlásá, protože tomu věří. U Řeků v té samé době přichází zasvěcení až v pozdějším věku, a proto se k filozofii dostávají až v době stáří, kdy už jim fyzických sil pomalu ubývá. Řekové ve své touze po zisku stále vytvářejí nové teorie, a nemohou se shodnout ani na těch nejzákladnějších věcech. Žáci jsou pak ve svých názorech rozpolceni, a tato nejistota je provází celý život.
Chaldejci učili, že podstata Kosmu je věčná. Nemá počátek a ani konec. Řád je dán božskou Prozřetelností a vše, co se děje na Nebi, je určeno. Chaldejští vědci zkoumali oblohu dlouho, a snad nejpřesněji ze všech pochopili pohyby planet a jejich vliv na budoucnost.
Nejvíce zkoumali pět hvězd, které nazývali "Tlumočníci". Toho, který je u Řeků nazýván Kronos, jmenovali tlumočníkem Slunce, protože je nejvýraznější a ovlivňuje věci nejdůležitější. Dalšími byli tlumočníci Area, Herma a Dia. Tato tělesa obíhají v jediném kruhu a mají vlastní pohyb. Svými východy a západy nám při bedlivém pozorování sdělují budoucnost - vichřici, záplavy a období sucha, komety a zatmění Slunce a Měsíce. Proto jsou nazývána tlumočníky.
V další úrovni kosmologie stojí bohové "Rádci", kterých je třicet - třicet hvězd. Polovina jich hlídá povrch Země, ta druhá podzemí. Vždy desátého dne je jedna hvězda vyslána z podzemí na povrch a naopak. Posel prochází - rovnováha a kontinuita je zaručena a ukotvena v čase.
Z těchto bohů je vyzdvižen zvířetník, v němž vládne jeden měsíc jedno znamení. Mezi nimi se pohybují Slunce a Měsíc a pět bludných hvězd. Tyto hvězdy mají při zrození člověka největší vliv. Podle jejich povahy můžeme lépe pochopit lidský osud. Chaldejci věštili králům i chudákům a jejich předpovědi se prý plnily.
Mimo zvířetníku učili Chaldejci ještě o dvaceti čtyřech hvězdách a souhvězdích, z nichž polovina leží na severní obloze a je člověkem viditelná, na jižní polokouli leží nepostřehnutelná část náležející zemřelým. Všichni společně se nazývají "Soudci Veškerenstva".
Pod všemi tělesy obíhá Měsíc, který je těžký a proto je Zemi nejblíže. To, že Měsíc světlo pouze odráží, Chaldejci znali, stejně jako Řekové a i zatmění vysvětlovali vcelku shodně. Zatmění Slunce se však neodvažovali předpovídat a ani neurčovali okamžiky, kdy nastanou.
Chaldejci měli asi největší znalosti astrologie, založené na bedlivých pozorováních nebeské klenby. Lze jen těžko věřit, že chaldejský model kosmu je tak starý. Je to prý již čtyři sta sedmdesát tři tisíc let před tažením Alexandrovým, kdy pozorování Nebe začala.
P. S. : Země je podle Chaldejců prý miskového tvaru a ještě k tomu dutá. . .
-------------------------------------------------------------
Tento text byl poprvé publikován v roce 1999 na http://www.rota.cz. Po zániku této stránky jsem ho přemístila na mou současnou domovskou stránku http://www.horevklub.org/.
